Rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů

Sjednocení pro mír: Zajištění ochrany civilistů a humanitárních
pracovníků v Gaze

Valné shromáždění,

připomíná svou rezoluci 377 (V) ze dne 3. listopadu 1950, známou jako
„Sjednocení pro mír“, která potvrzuje, že pokud Rada bezpečnosti z
důvodu nedostatečné shody mezi svými stálými členy neplní svou primární
odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti, Valné
shromáždění se bude záležitostí okamžitě zabývat a může vydat vhodná
doporučení, včetně použití ozbrojených sil, pokud je to nezbytné, k
obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti,

znovu potvrzuje zásady a cíle Charty Organizace spojených národů,
zejména závazek podporovat lidská práva, prosazovat spravedlnost a
udržovat mezinárodní mír a bezpečnost,

připomíná Všeobecnou deklaraci lidských práv (UDHR), přijatou dne 10.
prosince 1948, která zakotvuje nezcizitelná práva všech lidí na život,
svobodu a bezpečnost osoby a zdůrazňuje, že „nikdy více“ musí znamenat
nikdy více pro všechny, bez rozdílu jakéhokoli druhu,

znovu potvrzuje Ženevské úmluvy z roku 1949 a jejich Dodatkové
protokoly, které stanovují právní rámec pro ochranu civilistů a
humanitárních pracovníků během ozbrojených konfliktů, a připomíná, že
všechny strany konfliktu jsou těmito povinnostmi vázány,

připomíná Úmluvu o prevenci a trestání zločinu genocidy z roku 1948,
která ukládá státům povinnost předcházet a trestat činy genocidy, a s
vážným znepokojením bere na vědomí zjištění Mezinárodního soudního dvora
(ICJ) v jeho prozatímních opatřeních ze dne 26. ledna 2024, která
nařizují Izraeli, aby přijal okamžitá a účinná opatření k ochraně
Palestinců v Gaze před rizikem genocidy zajištěním dostatečné
humanitární pomoci a umožněním základních služeb,

znovu potvrzuje princip odpovědnosti za ochranu (R2P), schválený Valným
shromážděním v roce 2005, který stanoví, že mezinárodní společenství má
odpovědnost chránit obyvatelstvo před genocidou, válečnými zločiny,
etnickými čistkami a zločiny proti lidskosti, pokud stát zjevně selže v
této povinnosti, a že tato odpovědnost zahrnuje přijetí kolektivních
opatření prostřednictvím Organizace spojených národů,

s hlubokým znepokojením konstatuje opakované selhání Rady bezpečnosti
OSN rozhodně jednat ohledně humanitární krize v Gaze kvůli použití veta
Spojenými státy, naposledy dne 20. února 2024, k zablokování rezoluce
požadující okamžité příměří, čímž brání Radě v plnění její primární
odpovědnosti za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti,

vyjadřuje znepokojení nad nedodržováním rezolucí Rady bezpečnosti ze
strany Izraele, včetně rezoluce 2728 (2024) vyzývající k okamžitému
příměří, stejně jako právně závazných prozatímních opatření ICJ, jak
dokumentovala Amnesty International dne 28. února 2024, která uvedla, že
Izrael nezajistil dostatečnou humanitární pomoc a pokračuje ve
vojenských operacích, včetně plánů na eskalaci v Rafáhu, což ohrožuje
další katastrofální důsledky pro civilisty,

s vážným znepokojením konstatuje pokračující humanitární krizi v Gaze,
charakterizovanou rozsáhlým vysídlením, potravinovou nejistotou,
omezeným přístupem ke zdravotní péči a útoky na civilisty a humanitární
pracovníky, jak uvedl Real Instituto Elcano dne 1. března 2024, který
zdůrazňuje selhání mezinárodního společenství efektivně implementovat
R2P v tomto kontextu,

uznává, že rozsah lidského utrpení v Gaze, včetně rozsáhlých ztrát na
civilních životech, zoufalých životních podmínek kvůli blokádám a
vojenským akcím, představuje jasný a naléhavý případ pro uplatnění
odpovědnosti za ochranu, a že nečinnost podkopává důvěryhodnost
mezinárodního práva a Organizace spojených národů,

konstatuje, že situace v Gaze představuje hrozbu pro mezinárodní mír a
bezpečnost, což vyžaduje okamžitou a kolektivní akci Valného shromáždění
pod jeho mandátem „Sjednocení pro mír“ k ochraně civilistů a
humanitárních pracovníků a k prosazování zásad mezinárodního práva,

jedná podle kapitoly IV Charty Organizace spojených národů a podle
rezoluce 377 (V),

------------------------------------------------------------------------

Hlavní operační body

1.  požaduje okamžité a trvalé příměří v Gaze, aby byly zastaveny
    všechny vojenské operace, chráněni civilisté a umožněna bezpečná a
    nerušená dodávka humanitární pomoci, v souladu s prozatímními
    opatřeními ICJ a rezolucemi Rady bezpečnosti;

2.  vyzývá k okamžitému nasazení mezinárodních ochranných sil pod
    záštitou Organizace spojených národů do Gazy, aby zajistily
    bezpečnost civilistů a humanitárních pracovníků, chránily je před
    dalším násilím a usnadnily dodávku životně důležité pomoci, včetně
    potravin, zdravotnických potřeb a přístřeší;

3.  naléhá na všechny členské státy, aby dodržovaly své povinnosti podle
    mezinárodního práva, včetně rozhodnutí ICJ a Úmluvy o genocidě, tím,
    že ukončí jakoukoli formu podpory – vojenské, finanční nebo
    diplomatické – Izraeli, která by mohla přispět k pokračujícím
    porušováním mezinárodního humanitárního práva v Gaze;

4.  žádá členské státy s kapacitou poskytnout vojenskou podporu, aby
    přispěly personálem, vybavením a zdroji k mezinárodním ochranným
    silám, zajistily, že tyto síly budou působit pod jasným mandátem k
    ochraně civilistů a humanitárních pracovníků v souladu s
    mezinárodním humanitárním právem;

5.  vybízí členské státy, které nejsou schopny poskytnout vojenskou
    podporu, aby přispěly logistickou podporou, včetně dopravy,
    komunikace a infrastruktury, a také humanitární pomocí k řešení
    naléhavých potřeb obyvatel Gazy, včetně přístupu k čisté vodě,
    zdravotní péči a vzdělání;

6.  potvrzuje, že nasazení mezinárodních ochranných sil a poskytování
    humanitární pomoci je v souladu s odpovědností za ochranu, jako
    kolektivní akce k prevenci dalších zvěrstev a prosazování základních
    práv palestinského lidu;

7.  vyzývá Mezinárodní trestní soud (ICC), aby urychlil své vyšetřování
    údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v
    Gaze, a naléhá na členské státy, aby plně spolupracovaly s ICC, aby
    zajistily odpovědnost odpovědných osob;

8.  odkazuje jakékoli námitky Izraele nebo Spojených států proti
    implementaci této rezoluce Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ) v
    Haagu k posouzení, znovu potvrzuje, že dveře spravedlnosti zůstávají
    otevřené pro řešení porušování mezinárodního práva;

9.  žádá generálního tajemníka, aby do 30 dnů podal zprávu Valnému
    shromáždění o implementaci této rezoluce, včetně zřízení
    mezinárodních ochranných sil, dodávky humanitární pomoci a pokroku
    směrem k odpovědnosti za porušování mezinárodního práva;

10. rozhoduje, že zůstane zabývat touto záležitostí a svolá mimořádné
    zvláštní zasedání, pokud se situace v Gaze dále zhorší nebo pokud
    nebudou opatření uvedená v této rezoluci účinně implementována.